Válečné lodě

( J )

NÁMOŘNÍ ENCYKLOPEDIE (1860 – 1945)

Tuto encyklopedii neustále rozšiřujeme a zpřesňujeme, proto vítáme Vaše návrhy případných úprav a doplnění. Máte-li zájem na dotváření NÁMOŘNÍ ENCYKLOPEDIE, napište prosím na: milan.jelinek@uhk.cz.

Jachta (angl. yacht) = (1) menší lehká loď (60 – 100 t), v dobách plachetních a paroplachetních lodí zpravidla jednostěžňová, s malým parním strojem, později spalovacím motorem, s luxusním vybavením, po 2.SV válce už bez stěžňů, zpravidla pro přepravu boháčů či pro sport a zábavu; (2) větší dopravní loď (do 4.000 t), postavená na státní útraty, zpravidla plachetní, ale původně i s parním, později spalovacím motorem, sloužící jako osobní dispoziční jednotky nevyšších představitelů státu, námořnictva apod. luxusně zařízené, opatřené salutními děly a nejmodernějšími prostředky navigace, záchrany… britská VICTORIA & ALBERT, německá HOHENZOLLERN, ruská ŠTANDARD… - V námořním vojenství se jachty, jako plavidla pronajatá v době války, osazovaly lehkými a středními děly (do 120 mm) a používaly se jako lehké průzkumné, hlídkové a spojovací lodě (avisa). Jednou z nejznámějších byla ruská jachta ALMAZ, zařazená do II.Tichooceánské eskadry jako malý křižník, které se jaké jedné z mála ruských lodí podařilo koncem května r. 1905 uniknout z pekla bitvy u Cušimy do Vladivostoku.

Jane's Fighting Ships – námořní ročenky vydávané původně jen knižně (dnes už i na CD aj. nosičích), v nichž jsou obsaženy základní údaje o všech soudobých válečných lodích celého světa respektive všech zemí. Těmito údaji jsou technicko-taktická data lodí (výtlak, rozměry, výzbroj, pancéřování, pohonný systém, početní stav posádky aj.), ale tento datový soubor je doplněn zobrazením siluet, fotografiemi případně schématy interního a externího uspořádání lodí, zejména pancéřování a výzbroje. – Poprvé tuto ročenku vydal John F. T. Jane (známý též jako "Fred T.") v r. 1898 jako „Jane's All the World's Fighting Ships“. Úspěch byl takový, že Jane začal produkovat ve stejné ediční řadě vojenské ročenky i jiného druhu, a tyto se vydávají dodnes včetně specializovaných retrospektivních publikací o vojenství. – Původní vydavatel těchto ročenek posléze vytvořil komerční Jane's Information Group, která nyní spadá pod Woodbridge Company.

Jednotka = obecné označení malého vojenského útvaru, v námořním vojenství obecné označení pro jednu válečnou loď, které může být částí určitého organického, taktického celku (oddíl, eskadra, flotila…).

Jeřáb lodní (velký složitý angl. = crane, jednoduchý, výložníkový angl. = derrick) = stroj sloužící ke zvedání různých břemen – nákladu, člunů, lodních dílů… Na válečných lodích v pojednávaném období byly nejčastěji používány jeřáby výložníkové, deriky. Na nich byl otočný výložník upevněn na pouzdře s čepem, které obepínalo základní sloup (zpravidla jím byl zadní stožár – angl. lademast), a ovládal se přes soustavu lan tak, aby se výložník mohl jednak natáčet do potřebného úhlu vůči lodní ose, jednak zvedat nebo spouštět. Na vrcholu (konci) výložníku byla kladka, přes kterou vedlo nosné lano ovládané z příslušného navijáku, a toto na lano bylo ukončeno buď hákem prostě upevněným k lanu, nebo hákem na kladkostroji. Zvedání břemene se tedy dělo jednak navíjením nosného lana na naviják, jednak zvedáním výložníku. – Pokud stály takové deriky samostatně, pak byl sloup jeřábu upevněn v mohutné rosetě zapuštěné ve vrchní palubě, avšak výložník byl upevněn stejně jako na stožáru, tady na objímce s čepem, obepínající sloup stožáru, a stejný byl i lanový systém sloužící ku ovládání výložníku a ke zvedání/spouštění břemene (např. rakousko-uherské typy RADETZKY a VIRIBUS UNITIS). Většinou stály takovéto jeřáby na jednom i druhém boku ve středolodí. – Některé lodě (např. britské SWIFTSEURE a TRIUMPH, německé lodě, rakousko-uherský KAISER KARL VI aj.) měly boční zvedací stroje (cranes) na způsob Fairbairnových jeřábů, což byly čtyřhranné nebo tubusové, nýtované a uvnitř vyztužené skříně nahoře převislé a tak vytvářející mohutné rameno, přičemž lanový systém ke zvedání břemene byly uvnitř jeřábového tělesa. Jeřáb byl opět pevně zasazen do rosety ve vrchní palubě nebo palubě nástavby, vybaven patním ložiskem, a otáčel se zpravidla celý. – Menší čluny anebo ty, které nebyly v dosahu výložníku, spočívaly na člunových ložích (angl. boat-cradles) buď pod otočnými rameny jeřábů s nevýklopnými obloukovými rameny zvaných davity (angl. davits) a nad vodu se dostaly postupným natočením ramen jeřábů vně lodi, anebo byly pod rameny výklopných jeřábů zvaných barkuny. Lodní jeřáby válečných lodí byly dimenzovány tak, aby unesly nejtěžší z palubních člunů, tj. do 40 t.

Jícen lodní (angl. cargo hatch) = velký palubní průnik, hlavně na nákladních lodích jímž se ukládá zboží do nákladového prostoru. Na válečných lodích neexistovaly.

Jola – (angl. jolly boat či jolly) = malý člun o 2 – 6 veslech, na válečných lodích k záchranným účelům, druhý nejmenší. Byl opatřen stožárem s gaflovými plachtami (vratiplachta, kosatka).

Journal de bord (franc.) = viz Lodní deník.