Válečné lodě

( F )

NÁMOŘNÍ ENCYKLOPEDIE (1860 – 1945)

Tuto encyklopedii neustále rozšiřujeme a zpřesňujeme, proto vítáme Vaše návrhy případných úprav a doplnění. Máte-li zájem na dotváření NÁMOŘNÍ ENCYKLOPEDIE, napište prosím na: milan.jelinek@uhk.cz.

Faden (něm. Faden) – míra zhruba odpovídající sáhu, tedy přibližně vzdálenost, kterou obsáhnou konečky rozpažených rukou dospělého muže. V německém a rakouském námořnictví byla jednotkou pro měření hloubky (tzv. mořský sáh), pak 100 fadenů = 0,1 námořní míle = 185 m = 6 Fuss, v rakouském 1 Faden = 1 Klafter = 1,896 m. Srovnatelné: např. angl. fathom = 1,8288 m, franc, brase = 1,6242, rus. sážeň = 2,1336 m…

Fathom (angl.) = britská délková míra používaná k měření hloubek, též jednotka lanové a řetězové délky. 1 fathom = 1,8288 = 6 stop.

Feluka (angl. felucca, fr. félouque, it. felucca) = malá plachetnice s výtlakem do 200 t, používaná především a původně na Středozemní moři. Nesla dva jednoduché stožáry s latinskými plachtami, pomocný pohon skýtalo 6 – 9 párů vesel. Zanikla koncem 19. století, když předtím se její exempláře stavěly také u severoamerických břehů.

Ferry-boat (angl.) = loď k převozu železničních vagónů, na krátkou vzdálenost. Ferry-boats se používají se už od poloviny 19. století.

Flota (angl. fleet, něm. Flotte, fr. flotte, rus. flot) = souhrnné označení pro (celé) loďstvo určitého druhu – válečné, obchodní, rybářské, výzkumné… Flota se dělila na flotily, ta pak na menší celky (eskadry, svazy). loďstvo mělo velení na ministerské úrovni.

Flotila (angl. flotile, něm. Flotile, fr. flotile = malé loďstvo) = v námořním vojenství: (1) Samostatný organizační celek v loďstvu (flot) respektive v systému válečného loďstva – menší než flot, větší než eskadra, určený k plnění významných taktických a operačních úkolů na oceánech a mořích, ale také jezerech a řekách. Flotila je strukturována hladinovými loděmi mnoha kategorií (tříd) – od bitevních a letadlových, přes křižníky a torpédoborce až po minolovky, zásobovací lodě…, případně ponorky, pak však – zejména v souvislosti s US Navy za 2.SV lze psát o svazu. (2) Obecný pojem pro množinu lodí stejného druhu (obchodní flotila, rybářská flotila…) nebo kategorie (třídy), např. ponorkové flotila.

Fluita (angl. flutte, hol. fluitschip) = obecně plachetní válečná loď uzpůsobená rovněž pro dopravu nákladů. Vznikla v 17. v Holandsku z galony. Měla trup s úzkou palubou, ale nápadně vypouklými boky (hruškovitý žebrorys), nesla 2 – 3 stožáry, přičemž na první a druhém byly standardní ráhnové plachty, na zadním latinská, na čelenu horní a spodní blinda.

Fregata¹ (angl. frigate) = menší než řadová loď, větší než korveta – v 17. – 19. století rychlé válečné plavidlo o výtlaku 500 - 600 tun, s 1 – 2 dělovými palubami, k napadání vzdálených cílů, k eskortám, pro výzvědnou službu a boj se stejně velkými nebo lehčími jednotkami a ke spojení se vzdálenými koloniemi. Od padesátých let 19. století byl na válečné jednotky této třídy instalován zpravidla jeden, později dva parní stroje. Délka cca 60 m, šířka asi 15 m, ponor asi 5 m. Loď měla tři paluby po celé délce lodi: 1. paluba, vrchní, na níž se soustřeďovala obsluha stěžňoví, jeřáby, rumpály apod., vpředu a vzadu měla nízké nástavby zvané příďová bouda a záďová bouda, na kterých stála i děla, v záďové boudě byla kajuta velitele lodi. 2. paluba, dělová, na níž byly baterie (větší fregaty měly až dvě dělové paluby a počet děl se pak lišil – od 24 do 50, odtud i třídění fregat - v Royal Navy byly velké fregaty loděmi IV. třídy. fregaty s jednou dělovou palubou lodě V. třídy). 3. paluba (též mezipalubí), spodní, na které byly ubytovací prostory, pod ní byly skladištní prostory pro potraviny, vodu, střelivo a lodí výstroj. – Fregata měla tři stěžně a čelen. Na všech ráhnech byly lichoběžníkové plachty, na zadním stěžni (besan) bylo navíc asi v jeho polovině upevněno vratiráhno s vratiplachtou. Mezi předním stěžněm a čelenem se napínaly kosatky, mezi stěžni stěhovky. Velké čluny (bárky) se ukládaly na vrchní palubně, menší a malé věšely se na jeřábech podél boků lodi, nejmenší čluny pro službu v přístavech byly upevněny jen na tyčích poblíž přídě. – Brzy poté, co se na lodě začaly zavádět parní stroje a pancéřování vč. kasemat (šedesátá léta 19. století) a tyto lodě přestávaly být bateriové, mutovaly fregaty v křižník.

Fregata² = plavidlo protiponorkové obrany z l. 1940 – 1945 anglosaské provenience. Jednotky této kategorie, s výtlakem do 1.500 t (soudobě do 2.000 t) a rychlostí do 20 uzlů, bez pancéřování, ale mj. s radarovou výstrojí a zmnoženými záchrannými a protipožárními prostředky, se používaly zejména k ochraně dopravních lodí a jejich konvojů za 2.SV před ponorkami, a tomu byla přiměřená o výzbroj: 2 středorážní děla, 2 malorážní PL, hlubinné nálože a vrhače druhu hedgehog. Tento druh fregat přetrval, ale modifikoval se, přičemž převzal některé markanty a úkoly torpédoborce a křižníku.

Fregatní kapitán = hodnost na úrovni armádní hodnosti podplukovník, v angl. Královském námořnictvu commander (nelze překládat jako komandýr, pouze jako fregatní kapitán), ve Francii capitaine de corvette a Německu Korvettenkapitän (= korvetní kapitán).

Fregatní poručík anebo korvetní kapitán či kapitánporučík = hodnost na úrovni armádní hodnosti major., ve Velké Británii lieutnant-commander, ve Francii lieutnant de vaisseau (dosl. = lodní poručík), v Německu Kapitänlieutnant (= kapitánporučík)

Fretáž = při výrobě hlavní těžkých (námořních) děl způsob dosahování tzv. záporného předpětí vůči vnitřní části hlavně (duši) postupným nasazováním několika rozžhavených ocelových prstenců na vnitřní rouru, anebo jejím omotáváním postupně několika vrstvami žhavého drátu s hranatým průřezem. Smrštěním vychladlých prstenců nebo drátu a roztažením podchlazeného jádra hlavně bylo onoho předpětí dosaženo. Fretované hlavně měly až dvojnásobnou pevnost než hlavně stejné ráže vyrobené klasickým způsobem, např. vykováním z jednoho kusu materiálu.

Frikční odpor = v námořnictví třecí odpor vznikající na pohybujícím se lodním trupu, hnacích segmentech, kormidle aj. pod čárou ponoru, a to působením materiálu povrchu, obrostem fauny a flóry apod. Stoupaní frikčního odporu se v důsledku projevuje snížením hodnoty rychlosti lodi, větší spotřebou paliva, zkrácením plavebního dosahu, zvýšenou námahou konstrukce trupu… Čím hladíš provedení příslušného povrchu, tím menší je frikční odpor, a tedy nejmenší frikční odpor má trup nové lodi, nový lodní šroub, nová kormidelní peruť… Ty lodní části, u nichž je co nejmenší frikční odpor zásadní nutností, používá se k jejich ošetření účinných ochranných nátěrů (antifouling), ba některé se leští do maximální hladkosti (např. lodní vrtule).

Fuss (něm. = stopa, střevíc) = stará jednotka délkové míry používaná v německých státech, v Prusku činila její délka 0,3138, v Rakousku-Uhersku v r. 1871 0,31608 m.

Fut (rus. = stopa) = stará jednotka délkové míry používaná v Rusku do r. 1918. Její délka byla shodná s anglickou stopou, tj. činila

0,305 m