Válečné lodě
 

KONTAKTY

Milan Jelínek Pouchovská 747
Hradec Králové 3
503 03

warships@centrum.cz
( E )ZPĚT na rejstřík

NÁMOŘNÍ ENCYKLOPEDIE (1860 – 1945)

Tuto encyklopedii neustále rozšiřujeme a zpřesňujeme, proto vítáme Vaše návrhy případných úprav a doplnění. Máte-li zájem na dotváření NÁMOŘNÍ ENCYKLOPEDIE, napište prosím na: milan.jelinek@uhk.cz.

 

Echosonda - viz Hloubkoměr

Echolot (něm., angl. echo sounder) = přístroj vysílající ze spodku lodi pod hladinu moře původně zvukové, později ultrazvukové impulsy a registrující jejich odraz, načež se podle odrazu vyhodnocovala poloha místa, které impuls vrátilo, a identifikoval se odrazový objekt. Echolot se používal už za 1.SV (viz Hloubkoměr). Částí echolotu byl hydrofon, později hydrolokátor. 

Ekrazit (dř. ekrasit) = rakouská obdoba melinitu, výbušná látka vynálezců Siersche a Kubína. V rakouských branných silách byla zavedena k plnění granátů. Její složení se tajilo, ale byla to ztuhlá tavenina kyseliny pikrové  - v podstatě kyselina pikrová s malým množstvím trinitronaftalenu. Nažloutlá krystalická látka; málo rozpustná ve vodě, silně hořké chuti. Připravovala se nitrací fenolu nebo nitrací fenol-2,4-disulfokyseliny. Na rozdíl od svých solí byla bezpečná, explodovala jen prudkým přehřátím na vysokou teplotu či iniciací rozbuškou. Vojenské a námořní složky ekrazit využívaly k plnění armádních a námořních granátů, případně ženijním pracím. Před 2.SV se přestala používat.

Elevace (z lat. elevatio = povýšení, zdvižení), náměr – v námořním vojenství zdvih děla, úhlová hodnota polohy hlavně ve vertikálním smyslu, tedy úhel osy hlavně vůči rovině náležející ose čepů hlavně. (Sklon hlavně pod tuto rovinu je deprese či inklinace). (Odměr je úhlová hodnota nastavení hlavně děla ve vodorovném smyslu).

Eliášův oheň (Eliášovo světlo, též Elmský oheň, Helénský oheň či Hermův oheň) = námořní projev statické elektřiny. Jasné, bílo-fialové plaménky délky až 1 m, které se za bouře či po bouři objevují na koncích lodních stožárů, někdy i dvojitě, ba často i na hřebenech vln, takže moře v jejich světle vypadá děsivě. Předmět mnoha námořnických pověr, ale v zásadě byl-li plamen jeden, bylo to znamení zlé, byly-li dva (Castor a Polux), bylo to znamení dobré. Nejčastěji se tento úkaz objevuje v teplých mořích.

Elmský oheň – viz Eliášovo světlo.

Elswické křižníky (angl. Elswick cruisers) = proslulé chráněné, tj. kdysi malé křižníky, stavěné od první poloviny osmdesátých do devadesátých let 19. století v loděnici britského podnikatele G. W. Armstronga v anglickém Elswicku, podle projektů výtečného šéfkonstruktéra této loděnice G. Rendela, pro zahraniční maríny, zejména Japonsko. Křižníky se vyznačovaly v té době novinkou – pancéřovou spodní palubou opatřenou po stranách slopy (angl. slops = skosy) a byly prvoplánově určeny k bojové součinnosti s bitevním jádrem floty, jinak plnily standardní úkoly běžného malého křižníku – průzkum, doprovod, boj s torpédovými jednotkami… Prvním z řady těchto křižníků byla ESMERALDA stavěná pro Chile (později ji odkoupilo Japonsko a přezvalo na IZUMI), následovaly - pro Japonsko - NANIWA (1885), JÓŠINÓ (1892), IZUMÓ (1899) a IWATE (1900), a mezitím vznikly dvě jednotky pro US Navy: NEW ORLEANS (1895) a ALBANY (1898), několik jich měla Itálie aj. státy. Nejvýznačnějších úspěchů dosáhly tyto křižníky na japonské straně za čínsko-japonské války v l. 1894 - 1895 a rusko - japonské války v l. 1904 - 1905. Pozdější verze malého respektive lehkého křižníku některé prvky elswického křižníku zdědily (řešení pancéřové paluby), ale vzhledem ke změnám taktických úkolů pro chráněné křižníky a ke slabšímu pancéřování v tehdejších podmínkách námořního vojenství se vývoj malých křižníků modifikoval. 

Embargo = (1) Druh námořní represe, spočívající v tom, že stát v násilném stavu vůči jinému státu zabavuje jeho námořní lodi, drží je v zajetí a jejich navrácení podmiňuje určitými nároky. Pokud ty nejsou splněny, zadržující stát se odškodňuje prodejem zabavené lodi a rozprodáváním zboží na jeho palubě. Právo embarga se popíralo, poněvadž jím trpěli nejvíce soukromníci, nikoliv stát, který navíc jistý díl odpovědnosti i za soukromý náklad nesl také. (2) Uzavírání obchodních lodí cizích vlajek na určitý čas do přístavů, aby se udržel v tajnosti zvláštní pohyb válečného loďstva vlastní země, anebo aby se utajila určitá událost. V tomto případě nebylo embargo projevem nepřátelství a majitelé lodí nebo zboží či čestující na nich se mohli dožadovat náhrady. (3) Zabavení lodi z nouze, ve válce i míru, tj. za nějakým účelem zabavení dopravní lodi s cizí vlajkou, přičemž zabavující stát pak za loď poskytuje náhradu.

Embolon (embolos, lat. rostrum) = zbraň podobná klounu, v antické militární nautice bodec řeckých válečných lodí, jímž se prorážely boky lodí nepřátelských ve snaze o jejich potopení. Athénské lodě mívaly jeden bodec, a to dosti vysoko nad vodou, korintské lodě měly bodce dva – jeden pod hladinou (embolon), druhý nad hladinou (proembolon, proembolis, proembolion). Embolon byl někdy i velmi dlouhý, většinou na špici pobitý měděným nebo železným kováním, jež ale dalo se sejmout a případně použít na jiné lodi.

Embrasovat = v námořním vojenství dostat nepřátelskou loď do palby ze dvou stran.  

Embrasura (od angl. embrasure = střílna, výklenek) = u nás nepoužívaný pojem pro střílnu upravenou jako výklenek, který umožňuje dosažení širšího odměru.    

Embrasurní dělo = u nás nepoužívaný pojem pro střílnové dělo, tj. s hlavní v takové střílně (zpravidla boční), která je opatřena výklenkem umožňujícím dosažení většího odměru děla.

Emeritní důstojník = takový, který po vykonání předepsané životní služby v ní zůstával (pak to byl veterán), anebo naopak takový, který v ní pro stáří, nemoc apod. už nemohl setrvávat, přesto se mu po odchodu vyplácela původní nebo částečná mzda resp. pense.

En déroute (fr.) = v nepořádku, např. zmatený ústup pro prohrané námořní bitvě.

Enfiláda (angl. a fr. enfilade) = v námořním vojenství bateriová palba, tj. z boku lodního trupu (někde však také míněna podle podélné lodní osy – přímo před či za loď).

En garde (fr.) = ostražitě.

Entrepôt (fr.) = v námořnictví přístavní skladiště, do něhož lze uložit zboží nepodrobené clu nebo spotřebním dávkám, a to i zboží, jehož dovoz je do země nepovolen, určené však k další cestě. Tak se ušetří za clo, platí se jen nepatrné skladné. Tato skladiště byla původně zavedena v Holandsku a Anglii, ve Francii Colbertem v r. 1687, v 17. století však zanikala, ale po r. 1803 se obnovovala.

Eskadra (z fr. escadre) = v námořním vojenství skupina lodí pod společným velitelem, k účelům cvičným nebo bojovým. Je menší než flotila, ale větší než divize (brigáda) a oddíl. V eskadře jsou, na rozdíl od divize a oddílu, zastoupeny lodě různých kategorií, tedy těžce pancéřové a vyzbrojené (jádro eskadry), lodě lehce pancéřované a středně vyzbrojené (obrana vůči torpédovým útokům) i nepancéřované a lehce ozbrojené (průzkum), tedy eskadra může obsahovat divize (resp. brigády) a oddíly lodí různých kategorií. 

Eskála (fr. escale = mezipřistání) = v námořnictví nutná odchylka od kursu k hlavnímu cíli plavby, vykonaná kvůli např. doplnění paliva, vody aj. zásob, kvůli opravě poškození apod.

Eskorta = v námořním vojenství doprovod prováděný jednou nebo více ozbrojenými loděmi. Eskorta může mít bojový ráz, anebo čestný.

Estrapáda (z fr. estrapade = houpačka) = starý trest na plachetních lodích, při němž byl trestaný - někdy svázaný do kozelce -  několikrát vytažen k nejvyššímu ráhnu a pak spuštěn do vody.

Etapní stanice = malé německé dispoziční enklávy na pronajatých územích v dalekém zámoří, v podstatě zásobovací a relaxační body, v nichž byly uhelné a potravinové sklady, malá nemocnice, později radiostanice… Sloužily německým lodím při dalekých plavbách do Pacifiku a Oceánie a tamtéž. Úkolem personálu etapních stanic rovněž bylo sledování vojenské a politické situace v oblasti. Začaly vznikat v devadesátých letech 19. století, ale s koncem 1.SV zanikly. 

Etážová palba = v námořním vojenství palba ze dvou a více děl rozestavených nad sebou, tj. palba ze 2 - 4 dělových palub jedné lodi.

Etmal = holandské námořnické označení pro dobu počítanou od 12. hodiny jednoho dne do 12. hodiny druhého dne, tedy pro 24 hodin od poledne do dalšího poledne. Koncem 19. století parníky ujely během etmalu asi 300 námořních mil, plachetnice asi 120.

Every = říční plavidla s nízkým trupem a plochým dnem a 1 - 2 stěžni, používaná v Evropě, hlavně však na dolních tocích německých řek. Zvláštností byly postranní káče - svislé prkenné plochy zabraňující při plavbě po větru a proudu příliš rychlému pohybu vpřed – smeku.

Evoluce = v námořním vojenství taktický manévr – bojový nebo cvičný - jedné nebo více lodí (viz i Manévr).

Expanzní dutina = v námořním vojenství konce 19. století a začátku 20. století dutina v dělovém projektilu sloužící k dosažení vyvážení, tj. posunu těžiště tohoto projektilu. Pokud totiž by byla střela jen válcová, s oběma konci stejně tvarovanými, těžiště by leželo uprostřed její délky a jejího průměru. Avšak jelikož je střela vpředu zašpičatělá či trochu zaoblená, poloha těžiště se tím mění. Vznikem expanzní dutiny se poloha těžiště přemístí do potřebného místa. (Nezaměňovat s dutinou ve střelách expanzivních, která slouží k roztažení spodní části projektilu při výstřelu ku zplnění průměru vývrtu hlavně.)  

Ex propriis = dobrovolně a na vlastní náklady sloužící osoba (i ve válečném námořnictvu).