Válečné lodě

AMPHION

PRVNÍ OBĚŤ MIN V 1. SV. VÁLCE

Námořní miny se znamenitě osvědčily v rusko-japonském střetnutí v l. 1904 - 1905 – došlo na nich k největším ztrátám, jaké kdy historiografie námořního vojenství do té doby zaznamenala, připomeňme zkázu minonosce JENISEJ, potopení křižníku BOJARIN, zániky bitevních lodí PETROPAVLOVSK, HACUSE a JAŠIMA…. Všechny tyto události se staly v první fázi války u Port Arturu na Žlutém moři. Jelikož byla válka rusko-japonská „generální inspirací námořního zbrojení“ na první celosvětový konflikt, námořní miny a minonosky, a samozřejmě i minolovky, nemohly v arsenálech chybět - zaminovací operace jakož prostory položení minových polí byly naplánovány už dávno před první světovou válkou, ba mnoho min spočinulo v moři ještě než válka začala (viz německá obranná pásma před ústím Labe, a kterých se potopil britský parník s nic netušící posádkou).

Německo mělo tehdy flotilu jednak minonosek už projektovaných a stavěných pro svůj účel, jednak převážně dopravních lodí, na minonosce přestavěných. Jedním z nich byl bývalý dopravní, či spíše jen výletní parníček, nyní pomocná minonoska KÖNIGIN LUISE. Velel jí korvetní kapitán H. Biermann. Minonoska 4. srpna 1914 večer, kdy bylo jisté, že bude vyhlášen válečný stav i mezi Německem a Velkou Británií, vyplula z Emdenu, aby položila své miny před ústím Temže. Doplula však jen do prostoru asi 30 mil (cca 55 km) východně od Harwichu, přes noc nakladla miny a vracela se domů.

Jenže 5. srpna před 11. hod. ji dostihly britské torpédoborce LANCE a LANDRAIL, za nimž plul lehký křižník AMPHIPON s dalšími 14 torpédoborci – všechno jednotky z 3. flotily torpédoborců, se základnou v Harwichu. Torpédoborec LANCE vše zařídil – jeho děla a torpédo život parníku po jeho krátkém posledním boji ukončily. Z torpédoborce LANCE tak padly první výstřely britské-německé námořní války v l. 1914 – 1918... Většinu členů posádky minonosce se podařilo zachránit - Britové je pak rozdělili na několik svých lodí a pokračovali v akci – průzkumu směrem k dánskému pobřeží. AMPHION hnal své ovečky celý den, navečer se s formací otročil zpátky…

AMPHION patřil do třetí - a poslední - skupiny křižníčků třídy scouts. Typovou skupinu tvořily 3 jednotky typu ACTIVE (ACTIVE, AMPHION a FEARLESS), z nichž první dvě byly postaveny v rámci Programu rozvoje loďstva z r. 1910, poslední podle Programu z r. 1911. Od předcházejících scouts se „amfióni“ příliš nelišily, měly jen zesílené pancéřování ve středolodí a několik dalších drobných změn, které se ostatně ve službě neprojevily. AMPHION založila loděnice v Pembroke 15. března 1911, na vodu jej spustila 4. prosince 1912 a dokončila v březnu r. 1913.

DATA: Výtlak 4.000 t (plný), délka 123,8 m, šířka 12,6 m, ponor 4,7 m. Výzbroj: 10 děl r. 120mm děl, 4 děla r. 47mm, 2 torpédové vrhače ráže 457 mm (18“). Pohon: 12 kotlů systému Yarrow (uhlí 780 t, nafty190 t), 4 turbíny systému Parsons, výkon 18.000 sHP, rychlost 25 uzlů. Pancéřování: paluba 25,4 mm (1“), velitelská věž 102 mm (4“).

Při zahájení války byl skautský křižník AMPHION, s posádkou 325 mužů pod velením námořního kapitána C. H. Foxe, vůdčí a předzvědnou lodí 3. flotily torpédoborců. Ta náležela k Force C (též Jižní svaz nebo 3. loďstvo), jehož jádrem byla 7. eskadra pancéřových křižníků starého typu CRESSY se základnou v Nore, ale pod Force C patřily též obranné a průzkumné flotily v Harwichu (1. a 3. flotila torpédoborců a 8.ponorková flotila – útvar později známý jako Harwich Force), 6. ponorková flotila se základnou na Humberu a mnoho starých lodí (v Nore 12 torpédoborců, 20 torpédovek a 6 ponorek, v Portsmouthu 6 torpédoborců a 23 torpédovek, v Devonportu 4 torpédoborce a 8 torpédovek, dílenská a zásobovací plavidla atd.). Velitelem Force C byl kontradmirál A. H. Christian na pancéřovém křižníku EURYALUS.

…Když AMPHION odplul z místa srážky s německou pomocnou minonoskou KÖNIGIN LUISE, zamířil nebezpečným pásmem na sever, k patrole u pobřeží Dánska. Formace na ní byla - bez příhod - celou noc, až k ránu se vracela v podstatě stejnou trasou na základnu.

A tak došlo k tragédii!

6. srpna v 6.30 hod. najel AMPHION na miny. Stalo se tak právě na místě, kde je noc před tím pokládal parníček KÖNIGIN LUISE. Exploze byly dvě, při čemž ta druhá šla do skladišť střeliva, takže zkáza lodi byla neodvratná. Po obrovském výbuchu se AMPHION v podstatě okamžitě potopila, a s ním navěky zmizelo ve vlnách 149 mužů z jeho posádky a 18 mužů zachráněných z německé lodi KÖNIGIN LUISE.

AMPHION se tak stal první z řady britských válečných lodí, nad nimiž se v následujících pěti letech zavřou vody moří a oceánů. Což je vlastně konec tohoto příběhu. Snad ještě dodejme, že německé ztráty mezi posádkou minonosce touto události ještě

Autor: František Kalina